Senegal, jak ho možná neznáte 8
Rok na to jsem v Abene společně s Bacarym koupila pozemek ve vesničce plné umělců, kde pláž je dlouhá několik kilometrů…, tam, kde jsem poprvé při západu slunce zažila, jaké to je být součástí stvoření světa, v městečku Abene, kde jsme se setkali poprvé. Pozemek je velký 2000 m2 a leží 10min pěšky od několikakilometrové přírodní pláže u Atlantického oceánu.
Místo jsme nazvali Yagana Lucky Zone, slovo yagana znamená v místním jazyce wolof místo, kde jsi dlouho nebyl, něco, co si dlouho neviděl, ve smyslu něčeho, co už znáš, na co ses těšil, nemohl ses dočkat a chtěl jsi zažít.
Já i Bacary chceme, aby místo bylo využitelné pro všechny druhy workshopů, ubytování pro samostatné cestovatele i skupiny, a k dispozici neziskovým organizacím k realizaci jejich projektů. Společně vytvoříme místo setkávání a budeme vytvářet nový pohled místních na „tobaaboo“. Tak nás nazývají. Znamená to „člověk s bílou kůží“. Chceme cestovatelům ukázat život za hranicemi turistického resortu, Afriku takovou, jaká opravdu je a ne jakou znají z médií nebo nabídky cestovních kanceláří.
Budeme stavět z odpadu, který se tam všude válí, z PET lahví. Informace o stavbách z PET lahví na Africkém kontinentu jsem našla jen v Nigerii, Ugandě, Tanzanii a Ghaně. Možná budeme v Senegalu první, kdo takovou stavbu zrealizuje. O stavbách z PET lahví vím už dlouho, staví se z nich i soběstačné domy, nezávislé na sítích. Elektřina se dá získat přes soláry, na což je Senegal ideální svým podnebím. Zatímco cihly, beton a podobně jsou v Senegalu docela drahé, naplnit PETky pískem a spojit je maltou jako cihly je nejen levné, ale navíc to může donutit místní uvažovat o PET lahvích ne jako o odpadu, ale jako o stavebním materiálu, a tedy i pomoci vyčistit pláže.
Na YAGANĚ se protkne civilizace s tradiční kulturou. Místo bude postavené z odpadu civilizovaného světa, ale žít se tam bude tradičně, po africku. Chceme vytvořit prostor, kde je možné zkusit opět žít jednoduše, odpočinout si od civilizace, zajít si na prázdnou pláž, uvařit si na ohni, zkusit si zabubnovat s africkými bubeníky, podívat se na oblohu plnou hvězd, které ve velkých městech už přes světelný smog nevidíme. Chceme využívat jen takové moderní technologie, které šetří přírodu a nezatěžují nás poplatky. Třeba se na Yaganě někdy potkáme.
Kdyby mi někdo před třemi lety řekl, že utratím všechny své úspory za pozemek v Africe a budu na něm z PET lahví stavět místo pro workshopy a relaxaci, tak bych mu určitě řekla, že se zbláznil. Stále mám pocit, že jsem vlastně nic jiného udělat nemohla. Je to zábavné, někdy sám sebe překvapit a vydat se na novou cestu. A není právě tahle nevyzpytatelnost na životě to, co ho dělá krásným? Jestli jste ještě žádné takové rozhodnutí neudělali, tak to určitě zkuste, vyslyšte volání svého srdce a nesnažte si to vysvětlit rozumem. Stojí to za to. Třeba se také překvapíte.
Dobrodružství ale teprve začíná.
Autor textu a médií: Lucie Masopustová ®